Až čtyřicet procent pacientů s Parkinsonovou nemocí zažívá halucinace.

V předchozím článku „Deprese jako příznak Parkinsonovy nemoci“ jsme se věnovali části tzv. nemotorických symptomů Parkinsonovy nemoci (PN). Deprese, úzkosti, apatie a další provádí většinu pacientů s PN.

K nemotorickým příznakům se ale řadí i ty psychotické projevy, které mohou skutečně těžce ovlivnit a zhoršit průběh nemoci samotné. Řeč je o tzv. symptomatické psychóze. Ta nastává jako důsledek jiné nemoci nebo v případě PN mohou psychózu přivodit tzv. antiparkinsonika (léky proti Parkinsonově nemoci).

Psychotické potíže

Nejčastějšími psychotickými projevy u Parkinsonovy nemoci jsou vizuální halucinace. Setká se s nimi dvacet až čtyřicet procent pacientů s pokročilou PN. Výjimečně se vyskytují i sluchové halucinace.

Časný výskyt halucinací je bohužel spojen s následným rozvojem těžší kognitivní poruchy a demence. Léčba psychózy je jedna z nejobtížněji léčitelných komplikací u Parkinsonovy nemoci. A to i proto, že antipsychotika běžná pro léčbu psychózy jsou u pacientů s PN kontraindikována. Proto se léčí tzv. atypickými antipsychotiky. Průběh léčby je náročný a má dopady na celkový průběh nemoci. Podrobnější informace na téma léčby a atypických antipsychotik se dočtete v článku doktorky Ireny Rektorové Psychiatrické symptomy Parkinsonovy nemoci: diagnostika a léčba. 

První projevy

Jak bylo zmíněno výše, u pacientů s PN mluvíme o symptomatických psychotických projevech. Objevují se v reakci na farmakologickou léčbu, nebo jsou dodatečným onemocněním přidruženým k Parkinsonově nemoci samotné.

Obvykle jim předchází barevné a živé sny či noční můry. V šeru se objevují zrakové iluze, vize na periferii vidění a posléze i halucinace samotné. Zpočátku přicházejí navečer a během noci. Pacient si zprvu zachovává nadhled a uvědomuje si, že jsou tyto vize falešné. Později se ale vjemy stávají jakoby pravými, pacient náhled ztrácí a halucinace se objevují i za bílého dne.  Halucinace mohou být dobře formované, detailní a mohou nést obrazy známých i neznámých osob či zvířat.

Pacienti popisují například již zmíněné vize na periferii. Jiní vídali černé kočky.

Méně se vyskytující je paranoia. Manželka přibližně 70letého pacienta s PN popisuje, jak se manžel bojí, že někdo získal přístup k jeho penězům přes internet. Své ženě nevěří ani, že je jeho manželka, a chce po ní, aby jeho ženě zavolala. Jiný pacient popisoval, jak ve svém domě po příchodu domů objevil sedm lidí, kteří na něj jen hleděli a mlčeli. Zavolal policii. Halucinace zmizela hned, jak policie dorazila.

Častými náměty halucinací bývají děti před usnutím, osoby pohybující se navečer po bytě nebo ležící s pacientem pod peřinou, návštěvy cizích lidí a sousedů nebo již dávno mrtvých příbuzných.

Vliv halucinací na kognitivní funkce

Psychotické projevy Parkinsonovy nemoci jsou vážným příznakem, který má ohromný vliv na průběh nemoci samotné a prohloubení jejích motorických projevů. Vyžaduje intenzivní spolupráci neurologa a psychiatra. Nastavení léčby totiž není vůbec snadné. Jak bylo zmíněno výše, antiparkinsonika mohou vyvolávat psychotické projevy a některá antipsychotika mohou rovně zhoršovat motorické příznaky nemoci. Již při stanovování diagnózy Parkinsonovy nemoci a nastavování léčby je proto dobré na psychotické projevy myslet. Jejich výskyt je svázán s těžší kognitivní poruchou a demencí později.

Další zajímavé zdroje najdete na stránkách Společnosti Parkinson