V České republice žije přibližně 50 000 pacientů s Parkinsonovým onemocněním. Pro většinu lidí je Parkinsonova nemoc (PN) synonymem třasu, omezené mobility a celkově fyzických projevů. Její příznaky se ale dělí na motorické a nemotorické. A právě ty druhé mohou být záludné.

Nemusí být hned spojovány s nemocí, ani nemusí být rozpoznány hned, a při tom mohou mít ohromný dopad na motorické symptomy. Příznaky, o kterých mluvíme, jsou apatie, úzkost, únava, depresivní porucha a v některých případech i psychotické projevy. Přitom většina pacientů s Parkinsonovou nemocí se s příznaky apatie, úzkosti, poruch spánku nebo deprese potýká.

Nevyléčitelná nemoc

Kdo si dokáže představit, že si ve svém životě vyslechne slova o „nevyléčitelné nemoci“? Parkinsonova nemoc je jedna z nejčastějších neurodegenerativních onemocnění. Mozek pacientů přestává zjednodušeně řečeno vyrábět dopamin. A to má vliv jak na pohybový aparát, tak mnohdy i na duševní stav pacienta. Záludné je, že viditelné fyzické projevy nemusí být pozorovány až deset let od propuknutí nemoci. Parkinson je nevyléčitelnou nemocí. Jeho dopady se dají potlačovat a zpomalovat, ale prozatím se bohužel vyléčit nedá.

Obtížné odhalení deprese

Příznaky depresivní poruchy se často podobají samotným projevům nemoci. A tak je často obtížné depresivní poruchu rozeznat a diagnostikovat. Není bez zajímavosti, že v jedné třetině případů depresivní porucha předchází prvním motorickým příznakům, a to i několik let předem.  Nekončící smutek, nerozhodnost, apatie, problémy s komunikací nebo zhoršení paměti. To jsou příznaky deprese.

Pacientka, které diagnostikovali PNv padesáti letech, vzpomíná, jak se do té doby nikdy s depresí nesetkala. Četla o depresi u pacientů s PN a brala ji jako důsledek zjištění, že se váš život změnil. Je to součást nemoci, příznak, který se může objevit. Sama se po nějaké době začala cítit zle. Ztrácela radost a nemohla se smát. Úsměv téměř bolel. Okolí jí říkalo, že bude v pořádku, že je silná a vše zvládne. O to hůře se pak ale cítila. Probouzela se s pláčem, který ji po celý den neopouštěl. Díky manželovi nakonec vyhledala lékaře, který ji pomohl.

(video s pacientkou s PN: https://www.youtube.com/watch?v=Lkd9yEjoVDI)

Ztráta radosti a nezájem o okolí jsou otupujícími příznaky.  Bývají velkou překážkou, jak se ze spirály deprese vymanit. Kromě možného nasazení antidepresiv je doporučena psychoterapie, ale i pohyb a aktivní život. V případě nasazení antidepresiv je skutečně nutná konzultace s lékařem. Mnoho léků je kvůli samotné nemoci kontraindikováno a na místě je obezřetnost.

Překročit apatii a rozhodnout se pro pohyb s překážkami, které Parkinsonova nemoc pacientům klade v podobě svalové ztuhlosti, bolesti, třesu a dalších, je obzvláště složité. Aktivní život a pohyb jsou ale velkými pomocníky.  

Diagnóza, která mění život

Diagnóza Parkinsonova nemoc je jedním z momentů, které výrazně zasáhnou do života. Pocity a tíha tohoto sdělení jsou velmi individuální. A stejně tak i deprese, která je s onemocněním spojená a její hloubku nelze měřit vážností motorického zatížení.

Podstatné je nesrovnávat. Nesrovnávat svůj stav s jinými pacienty. Nepoměřovat vlastí stav mysli s ostatními. „Jak to, že se cítím takhle, když mně se jen třese ruka, zatímco on jezdí na vozíčku a je v pohodě?“

Deprese je nemoc. Nemoc, která vám svými příznaky klade překážky v léčbě. Když vás bolí zub, jdete k zubaři. Když ale cítíte nezájem a apatii, jste si sami schopni namluvit, že chyba je ve vás. Ale není.

Motorické příznaky onemocnění představují obtížnou překážku v životě. Přidá-li se k nim depresivní porucha, opravdu těžko se překonává.
Promluvit si o svém psychickém stavu s lékařem nebo jiným odborníkem je určitě správné. Kombinace případné medikace v podobě antidepresiv, psychoterapie a aktivního života je cestou, jak situaci zvládnout. Hluboká deprese může mít negativní dopad i na vážnost motorických příznaků. Proto je důležité depresivní poruchu včas odhalit a postavit se jí.