Identita po krizi: Kdo jsem, když už nejsem tím, kým jsem býval?
Když se člověk ocitne na dně, svět se najednou rozpadne na střepy. A ty střepy — bolestivé, ostré, někdy i krásně lesklé — jsou tím jediným, co po nás zůstane. […]
Nemoc představuje psychickou zátěž nejen pro nemocného, ale i pro jeho rodinu a všechny blízké. Najednou nevíme, jak s nemocným mluvit, jak nejlépe vyhovět jeho požadavkům a nezatěžovat ho svými obavami o něj. Zdá se nám, že nemáme nárok na odpočinek, úzkost nebo strach a ani na jakékoli jiné své pocity nebo problémy. Je velmi důležité udržet sami sebe v rovnováze, abychom na pečování o blízkého vůbec měli dost psychické i fyzické síly. Pomoc nám v takové chvíli může sdílení potřebných praktických informací, setkání s ostatními pečujícími, webinář nebo třeba odborná psychická podpora terapeuta.
Když se člověk ocitne na dně, svět se najednou rozpadne na střepy. A ty střepy — bolestivé, ostré, někdy i krásně lesklé — jsou tím jediným, co po nás zůstane. […]
„Cítila jsem, že uvnitř nic není. Tak jsem hrála. Aspoň na chvíli to něco bylo.“Podobnou větu slyší terapeuti častěji, než bychom čekali. Emoční prázdnota není lenost ani slabost – je […]
Každý vztah je trochu jako tanec. Dva lidé se pohybují v rytmu, který není napsaný, a přesto se jím řídí. Jenže někdy se stane, že jeden slyší valčík a druhý […]
Říká se, že slova léčí. Ale co když někdy léčí víc to, co neřekneme?Ticho má zvláštní sílu – dokáže nás uklidnit, ale i znejistit. Může být prostorem pro porozumění, nebo […]
