Psychosomatiku jako vědní obor jsme představili v minulém článku. Jde o vědu, která vychází z předpokladu, že tělesné potíže mohou mít svůj původ v psychickém stavu. Psychosomatická léčba je komplexní, celostní přístup. 

Proč jsou psychosomatické potíže častější u dětí?

Podle klinické psycholožky doktorky Dany Hejné lze většinu dětských onemocnění považovat za psychosomatickou. Uvádí, že “čím je dítě mladší, tím více reaguje na psychickou zátěž tělesnými obtížemi”. Své problémy neumí dobře verbalizovat. Jsou to právě psychosomatické projevy, kterými dítě navenek komunikuje svůj problém, ať už dočasný či dlouhodobý. Psychosomatika se tak u dětí objeví snáze a častěji než u dospělých. Dítě není schopno ovlivnit situaci, která v něm vyvolává stres nebo úzkost. Proto se mohou jeho potlačované pocity projevit tělesně. Onemocnění je útěkem od nějakého problému,jehož řešení nezná.

Nabízí se otázka, zda spouštěčem psychosomatických projevů může být jedna výrazná událost jako rozvod rodičů apod. Možné to je, ale jak zdůrazňuje doktor Ondřej Masner, za potížemi stojí většinou celá série události a různých faktorů. 

Níže jsou nejčastější projevy psychosomatických potíží u dětí a jejich možné příčiny. Je ale třeba uvést, že se jedná o teorie, které pomáhají v diagnostice, ale neplatí paušálně. Každé dítě je jiné a vždy je nezbytné individuální posouzení.  

Co může znamenat bolest hlavy? 

U dětí toužících po uznání a projevu zájmu se mohou objevit bolesti hlavy. K takovým dětem patří nejčastěji prvorozené děti, které jsou aktivní. Mají velký smysl pro povinnost a často jsou na ně jako na prvorozené kladeny velké nároky. Tyto děti mají problém s odpočinkem. “V tomto smyslu lze chápat bolest hlavy jako příležitost k odpočinku, uchýlení se do samoty a získání péče, která není závislá na výkonech a úspěších,” uvádí doktorka Hejná v článku Psychosomatika – když se duševní nepohoda promítá jako nemoc. 

Chronický kašel 

Kašel se objevuje u dětí fixovaných na matku, které si nejsou samostatně schopny vybudovat vlastní identitu. Takové děti častěji trpí úzkostmi a neschopností projevit hněv. Kašel se zde vysvětluje jako projev hněvu, kterého dítě není schopno. Hněvá se, protože nebyla uspokojena jeho potřeba péče, kterou ale neumí otevřeně vyjádřit. 

Kašel se také může vyskytovat u dětí rodičů, kteří se často hádají a kde konflikt převládá. Kašel je nástrojem, který pomáhá odvést pozornost od hrozícího střetu. 

Kožní potíže

Kůže je největší lidský orgán. Reaguje na okolí, rozpozná teplotu a detekuje bolest. Může také upozornit na naše emoce. Umí zrudnout například při studu ale i zblednout. Je místem, kterým komunikujeme s ostatními lidmi, a je tak logické, že na problémy v komunikaci s okolím reaguje. U dítěte za psychosomatickými kožními problémy stojí většinou dva důvody. Je jím extrémně blízký vztah s matkou, která dítě úzkostlivě opečovává. Dítě je neschopné vytvořit se vlastní identitu nezávislou na matce. Druhým důvodem je přesný opak zmíněného, a to sice chlad a netečnost matky, které není přirozené dítě hladit nebo objímat. 

Co s tím aneb prevence

Za rozvojem psychosomatických potíží nejčastěji stojí vrozené predispozice, povaha, emotivita, výchova, životní styl a prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Je to ale i věk, zkušenosti s nemocí a celková odolnost organismu.

Podle odborníků jsou v tomto ohledu zdravější rodiny, kde jsou členové ochotni měnit vlastní postoje. S vývojem dětí se mění i náš přístup, nebo by měl. Potřeby dětí se vyvíjí a proměňují. Dospělí s tím někdy mají problém, protože jsou tzv. hotoví, respektive několik let žijí v jisté stálosti. Děti se ale mění a stíhat změny může být pro rodiče náročné. 

Vždy je dobré se zamýšlet, zda stávající pravidla a principy jsou stále platné. Není možné něco změnit, upravit tak, aby s tím všichni v rodině souzněli?