Když onemocníte, může to mít hluboký dopad na naši psychiku. Tělesné a duševní zdraví jsou úzce propojeny, takže když je tělo nemocné, psychika často reaguje různými způsoby. Tento vztah mezi fyzickou nemocí a psychickou reakcí závisí na typu nemoci, její závažnosti, délce trvání a na osobnosti pacienta.

Jak nemoc ovlivňuje psychiku

Diagnóza vážné nemoci (např. rakoviny, chronického onemocnění) může vyvolat strach z toho, co přijde. Na místě jsou obavy z léčby, pracovní neschopnosti nebo finančních potíží. Dále je tu strach z bolestivých procedur nebo operací, nejistota ohledně výsledků a možných komplikací. To vše může vést k velkému stresu a úzkosti.

Deprese z příznaků nemoci

Nemoci jako diabetes, roztroušená skleróza, srdeční choroby nebo artritida často vedou k dlouhodobé únavě, bolesti a omezené schopnosti vykonávat každodenní činnosti. To může u některých pacientů vést k depresi, pocitu bezmoci nebo ztrátě smyslu života.

Jiná onemocnění zase způsobují sociální izolaci, protože nemocný člověk může mít omezenou možnost kontaktu s lidmi nebo se kvůli nemoci stydí. To může přispět k pocitům osamělosti a úzkosti, což může vyvolat depresivní stavy.

Ztráta smyslu

Těžká nebo chronická nemoc může omezit schopnost člověka pokračovat v práci, věnovat se svým koníčkům nebo žít stejným způsobem jako před nemocí. To může vést ke ztrátě identity a pocitu vlastní hodnoty. Člověk může mít pocit, že ztratil kontrolu nad svým životem, což může vést k frustraci, smutku nebo beznaději.

Strach ze smrti

Když je nemoc spojena s rizikem úmrtí (např. rakovina, srdeční choroby), lidé mohou čelit strachu ze smrti nebo ze ztráty blízkých, což může způsobit existenciální krizi. Tento strach může být velmi silný a ovlivnit každodenní fungování člověka. Mnozí se v těchto situacích začínají ptát na smysl života a hledat nové priority nebo změny v životě.

Poruchy spánku a koncentrace

Nemoci, které způsobují chronickou bolest nebo nepohodlí, často vedou k problémům se spánkem. Nedostatek spánku může zhoršit náladu, způsobit podrážděnost a zhoršit schopnost soustředění.

Některé léky používané k léčbě nemocí mohou mít vedlejší účinky, jež negativně ovlivňují psychiku, jsou to například změny nálady, úzkost nebo poruchy spánku.

Změny v sebehodnocení

Nemoci, které ovlivňují vzhled (např. dermatologické problémy, amputace, ztráta vlasů při chemoterapii), mohou vést ke snížení sebevědomí a pocitu méněcennosti. Lidé mohou bojovat s tím, jak se smířit se změnou svého těla.

Ztráta nezávislosti, kdy je člověk odkázán na pomoc druhých, může vést k pocitům méněcennosti a frustraci.

Je proto důležité si změny v psychice při nemoci uvědomit, připustit a pracovat s nimi tak, aby náš duševní stav byl co nejvíce vyrovnaný. K tomu může přispět například to, že se obrátíme na odborníka, jako je psycholog a psychoterapeut.