V článku o cukrovce 1. typu jsme se již o rozdílu mezi 1. a 2. typem rozepisovali. Cukrovka 2. typu (někdy též “na inzulinu nezávislá”) zjednodušeně řečeno znamená, že tělo sice inzulín vyrábí, ale neumí na něj reagovat. Jedná se o nejrozšířenější typ diabetu, cukrovka 2. typu tvoří asi 92 % ze všech případů.

Příznaky a rizikové faktory

Cukrovka 2. typu se objevuje v dospělosti, a to nejčastěji u lidí nad 45 let a s věkem riziko roste. Příznaky se objevují pozvolně. Nemoc se projevuje velkou únavou, chybí energie získávaná z jídla v důsledku nedostatku inzulínu. Dalším symptomem je žíznivost, časté močení nebo pocit hladu. Vysoká hladina cukru v krvi podporuje vznik infekcí a zabraňuje správnému hojení ran. Dojít může i ke zhoršení zraku.

Obecně se u cukrovky 2. typu akcentuje jako příčina nemoci špatný životní styl. Ten má skutečně významný podíl, ale není jedinou příčinou nemoci. Cukrovka 2. typu má i své genetické předpoklady.

Životní styl je nicméně určující. Mezi rizikové faktory se řadí: nedostatek pohybu, nezdravá strava, nadváha a obezita. Více než 90 % diabetiků 2. typu má nadváhu či obezitu. Dalšími faktory jsou věk, vysoká hladina cholesterolu, hypertenze, kouření a další.

Dle studií je možné pohybem a hubnutím zamezit vývoji cukrovky 2. typu v rizikové skupině. „Účastníci těchto studií drželi dietu a měli intenzivní fyzickou aktivitu (150 minut chůze týdně). Rozvoj diabetu byl snížen o 40 až 60 %, studie trvaly od 3 do 6 roků,” uvádí doktorka Alena Adamíková na webu cukrovka.cz.

Léčba

Prvním krokem po stanovení diagnózy je úprava životosprávy, což zahrnuje pravidelný pohyb a úpravu jídelníčku. K tomu lékař předepíše léky, antidiabetika (nejčastěji metformin). Léčba trvá půl roku. Po šesti měsících se léčba reviduje a podle výsledků se pokračuje dál. V případě špatných výsledků se nasazuje další antidiabetikum. U špatně kompenzovaných pacientů se později může nasadit i inzulín.

Pro většinu pacientů představuje změna jídelníčku velký zásah do běžného režimu. Pacienti neznají rozdíly mezi různými typy sacharidů, neumí odhadnout denní kalorický příjem atd. Hlavní je pak ochota a vůle režim dodržovat. Přitom v léčbě hraje velkou roli právě redukce váhy. Většina pacientů trpí nadváhou, nebo obezitou. Jak uvádí profesor František Saudek: „Dosažení ideální hmotnosti by ve většině případů přineslo lepší efekt než všechna ostatní opatření. Upravil by se problém se zvýšenou hladinou krevních tuků, se ztučněním cév a se ztučněním slinivky břišní.”

Je obtížné se nadbytečných kil zbavit, obzvláště po několika letech, kdy si již tělo navyklo a nahromadilo velké množství tuků. Na to nepostačí několikatýdenní dieta, a to právě bývá pro pacienty frustrující. Ale i malá redukce váhy se v kompenzaci projeví.

Další nedílnou součástí a žádoucí formou léčby je pohyb. Není třeba pohybu silového, jako je posilování či vzpírání. Vhodnější jsou kardio cvičení, kde se takzvaně člověk zadýchá. Pohybem se spotřebovává glukóza a celkově se zlepšuje účinek inzulinu.

Pohyb a životospráva jsou podstatnými aspekty nejen v léčbě ale i prevenci cukrovky 2. typu.