Bechtěrevova nemoc, odborně ankylózující spondylitida, patří mezi autoimunitní onemocnění, která postihují především páteř. Hlavními příznaky jsou bolest a ztuhlost zad způsobená zánětem. Toto onemocnění je chronické a doprovází pacienta po celý život.

První příznaky Bechtěrevovy nemoci se obvykle objevují mezi 20. a 30. rokem života. Diagnostika onemocnění je často zdlouhavá, což je způsobeno tím, že hlavním příznakem je bolest zad, kterou zažívá mnoho lidí. Diagnózu komplikuje také absence jednoho specifického testu, který by onemocnění jednoznačně potvrdil. Je proto nutné provést sérii vyšetření, než může revmatolog diagnózu stanovit.

Jak rozeznat “normální” bolest zad od té “zánětlivé?

Bolest zad u pacientů s Bechtěrevovou nemocí se nejčastěji objevuje v klidu, obzvláště v noci nebo nad ránem, a obvykle ustupuje po cvičení. Zánětlivá bolest je charakteristická svou délkou trvání často přesahující tři měsíce.

Bechtěrevova nemoc může mít různé formy a projevy, které se nemusí omezovat pouze na oblast beder. Pokud zánět postihne ramena nebo kyčle, hovoříme o rizomelické formě nemoci. Postižení kyčlí často signalizuje závažnější průběh onemocnění, přičemž bolest v této oblasti může být i prvním příznakem.

Periferní artritida představuje bolesti tzv. periferních kloubů. Zasahuje kolena, kotníky a drobné klouby převážně na dolních končetinách.  

Mezi nejčastější mimokloubní příznaky patří zánět duhovky (uveitida), který postihuje až 40 procent pacientů. Dalšími mimokloubními projevy mohou být lupénka (psoriáza), která se vyskytuje u 5 až 10 procent pacientů, a zánětlivé postižení tlustého střeva, jež se objevuje u přibližně poloviny nemocných. Existují i další mimokloubní projevy, ty jsou ale již méně obvyklé. 

Příčina nemoci a léčba 

Přesná příčina Bechtěrevovy nemoci dosud není známa. Existují však známé rizikové faktory, mezi které patří genetické predispozice, pohlaví (muži jsou třikrát častěji postiženi než ženy) a některé ne zcela jasné vnější vlivy.

Léčba Bechtěrevovy nemoci je přísně individuální a přizpůsobuje se specifickým projevům onemocnění. Multidisciplinární tým odborníků, vedený revmatologem, by měl zahrnovat specializovanou sestru, fyzioterapeuta, ergoterapeuta a podle potřeby také ortopeda, gastroenterologa nebo očního lékaře.

Léčba se jinak dělí na nefarmakologickou, farmakologickou a někdy i chirurgickou. Přičemž farmakologická a nefarmakologická léčba by se navzájem neměly vylučovat. Více o léčbě naleznete na stránkách věnovaných Bechtěrevově nemoci. 

Jak se s nemocí žije?

Život s Béďou je blog, na kterém pacientka s Bechtěrevovou nemocí Linda Pacourková popisuje každodenní život s tímto onemocněním. Od toho jak probíhala diagnóza, přes to čeho se vzdala nebo co nového ji nemoc dala. O tom jaké je těhotenství s Béďou, ale i o tom, jak projevy své nemoci zlepšila úpravou stravy, konkrétně dodržováním autoimunitního protokolu (AIP). Ten má zmírnit autoimunitní onemocnění úpravou jídelníčku a zdravým životním stylem. Základem je eliminační dieta, která pomáhá odhalit skryté potravinové intolerance. Je ovšem třeba přistupovat ke změnám v životním stylu komplexně.

Autorka blogu se snaží všem ostatním pacientům zjednodušit počáteční zorientování se v problematice, uklidnit je a ukázat, jak se dá s nemocí žít.