I zdravotně postižené osoby mají právo být řádně začleněny do pracovního procesu. Práce lidem přináší mnohdy plno benefitů v každodenním životě, které doma nezískají. Každá pracovní zkušenost je cennou a při zdravotním postižení může práce přinést rozptýlení, zábavu, nové a hodnotné vztahy nebo zkušenosti do všedního života. Lze si díky ní najít nové přátele nebo třeba pomoci druhým poznat, jak žijí lidé s hendikepem. Koneckonců – každá koruna se hodí a přivýdělek často není úplně k zahození. Pojďme se podívat na některé z nejčastějších mýtů, které se k práci osob zdravotně postižených vážou!

Když si začnu vydělávat, sníží mi invalidní důchod, anebo mi ho vezmou úplně.

Invalidní důchod dostávají osoby zdravotně postižené na základě individuálního posouzení dlouhodobého zdravotního stavu. Ten se s nástupem do práce povětšinou nikterak nemění. Může se ale opravdu stát, že bude někomu invalidní důchod po nástupu do práce snížen. Děje se tak ale v minimálním počtu případů a to proto, že se psychické nebo fyzické zdraví postižené osoby znatelně zlepšilo a bylo tak vyhodnoceno ošetřujícím lékařem. Není žádný jiný důvod, aby byl invalidní důchod po nástupu do práce jakkoliv ponížen.

Při vyšším výdělku, než činí zákonem stanovená hranice, je nutné pouze z platu odvést pojištění stejně jako při zaměstnání jiných osob. Zpravidla v této otázce nemusí zaměstnanec nic řešit, částku mu vypočítá a strhne účetní oddělení firmy nebo spolku, pro který pracuje.

Zaměstnavatel mě může kdykoliv vyhodit, nemám schopnosti na to zadanou práci odvést tak dobře, jako zdravý člověk.

Zaměstnavatelé mají stejná práva, ať už zaměstnávají osoby bez zdravotního průkazu OZZ nebo OZP nebo ostatní členy společnosti. Motivace zaměstnavatelů je naopak si osoby zdravotně postižené na svých pracovních místech co nejvíce držet, nejen proto, aby naplnili zákonné požadavky, ale i proto, že jsou pro firmy přínosem. Navíc můžete pracovat stejný počet hodin jako jakýkoli jiný zaměstnanec.

Budu na to všechno sám/sama.

Úřad práce je povinen osobám zdravotně znevýhodněným a zdravotně postiženým zprostředkovat a maximálně ulehčit nástup do práce. Zákon o zaměstnanosti ustanovuje povinnost Úřadu k poskytování tzv. pracovní rehabilitace. Jde o komplexní poradenskou činnost zaměřenou na volbu profese, zprostředkování pracovního místa a jeho udržení. Tuto službu provádí zaměstnanci Úřadu práce a je zcela bezplatná, stačí o ni pouze požádat.

Na pracovní rehabilitaci mají OZP právo ze zákona, stejně jako na tzv. přípravu k práci. Jedná se o zaškolení či trénink, který na rozdíl od pracovní rehabilitace neprovádí Úřad práce. Provádí ho sám zaměstnavatel nejčastěji v místě zaměstnání. Tato příprava k práci je individuální s ohledem na potřeby budoucího zaměstnance a je hrazená státní podporou.

Pomoc s hledáním práce mohou i neziskové organizace. V posledních letech vznikly projekty jako Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, žijushandicepem.cz, Integrace bez negace a Chráněné dílny OZP, které aktivně hledají pracovní příležitosti pro OZP. Mnohé z nich fungují i jako poradenská centra, na která se mohou lidé hledající práci obrátit.