Hudba provází lidstvo od nepaměti. Má schopnost vyvolávat emoce, oživovat vzpomínky a ovlivňovat naši náladu. Nejenže nás může uklidnit po náročném dni, ale také dodat energii, pomoci s koncentrací nebo podpořit kreativitu. Právě tyto účinky hudby využívá muzikoterapie – terapeutická metoda, která se zaměřuje na zlepšení psychického a fyzického zdraví prostřednictvím hudby.

Proč má hudba pozitivní vliv na naši psychiku?

Hudba stimuluje různé části mozku, včetně těch, které jsou odpovědné za emoce, paměť a motoriku. Poslech oblíbené hudby zvyšuje hladinu dopaminu, neurotransmiteru spojeného s pocitem odměny a potěšení. Hudba s pomalým tempem a klidnou melodií může snížit hladinu kortizolu (stresového hormonu) a podpořit relaxaci, ale také pomáhá vyjádřit a zpracovat složité emoce, které by jinak mohly být obtížně sdělitelné slovy. Některé typy hudby, zejména instrumentální, mohou podpořit soustředění a kreativní myšlení.

Měli bychom pravidelně poslouchat hudbu?

Pravidelný poslech hudby může být přínosný pro duševní zdraví i celkovou pohodu.

Posloucháte-li relaxační hudbu (klasická hudba, ambientní zvuky) při stresu nebo před spaním, uklidní vás to a bude se vám lépe usínat.

Když si ráno nebo při únavě pustíte hudbu s rychlým tempem (pop, rock, elektronika) určitě vás to takzvaně nakopne.

Instrumentální hudba, například jazz, může zase podpořit produktivitu během práce nebo studia.

Terapie hudbou

Muzikoterapie je forma terapie, která využívá hudbu a hudební prvky (rytmus, melodii, harmonii) k podpoře duševního zdraví, emocionální pohody a celkové kvality života. Tato metoda se aplikuje jak aktivně (hraní na hudební nástroje, zpěv, improvizace), tak pasivně (poslech hudby, vnímání rytmu a melodií).

Jejím cílem je snížení stresu a úzkosti, zlepšení nálady a emoční regulace, podpora komunikace a sociálních dovedností. Pomáhá při zvládání bolesti, posiluje sebevědomí a sebedůvěru, zlepšuje kognitivní funkce, jako je paměť a koncentrace.

Pro koho je muzikoterapie vhodná?

Muzikoterapie je vhodná téměř pro každého bez ohledu na věk nebo hudební zkušenosti. Často se využívá u lidí s psychickými obtížemi, jako jsou deprese, úzkosti či posttraumatická stresová porucha.

Dále se využívá jako podpůrná léčba při neurologických onemocněních, poruchách autistického spektra, u lidí s chronickou bolestí nebo onkologickými onemocněními. V neposlední řadě pomáhá dětem s poruchami chování nebo komunikačními obtížemi.

Jak probíhá muzikoterapeutické sezení?

Sezení může mít různé podoby v závislosti na potřebách klienta a metodách terapeuta. Nejdříve je vždy veden úvodní rozhovor, kdy se terapeut seznámí s klientem, jeho potřebami a cíli terapie. Poté může zahrnovat improvizaci na hudební nástroje, zpěv, poslech hudby nebo rytmická cvičení. Po hudební části následuje reflexe, kde klient sdílí své pocity a zážitky.