Napadení, zranění, dopravní nehoda, ztráta blízkého člověka, přírodní katastrofa anebo i chronický stres: to vše je považováno za trauma. Co může napáchat v našem životě? A změní nám ho navždy?

Trauma je slovo používané k popisu silného emocionálního nebo psychického stresu. Jak už bylo řečeno, obvykle vzniká v reakci na události nebo situace, které jsou mimořádně intenzivní, vyhrožující nebo násilné a mohou vážně narušit psychickou rovnováhu člověka.

Za traumata jsou považována napadení, zranění nebo jiné formy fyzického násilí. Dopravní nehody, pracovní úrazy nebo jiné náhodné události s vážnými následky. Mezi traumata dále patří týrání, sexuální zneužívání nebo domácí násilí, přírodní katastrofy, válka, únos nebo teroristický útok. Ale také úmrtí člena rodiny, partnera nebo blízkého přítele nebo třeba dlouhodobé vystavování nezdravým rodinným nebo pracovním prostředím, nedostatek základních potřeb nebo dlouhodobé emocionální zanedbávání.

Trauma může mít různé úrovně intenzity a naše reakce na něj můžou být různé. U některých se vyvine posttraumatická stresová porucha nebo psychické problémy, zatímco jiní mohou mít schopnost se s událostmi lépe vyrovnat.

Nejčastější projevy prožitého traumatu

Ti, kteří zažili traumata, mohou mít obtíže s řízením emocí. Mohou se potýkat s úzkostí, depresí nebo emocionální labilitou. Trauma z dětství či prožité násilí či závažná nemoc a úraz může ovlivnit schopnost navazovat a udržovat zdravé vztahy. Dlouhodobé trauma může vést k zdravotním problémům, včetně chronické bolesti, imunitních poruch nebo srdce a cév. Lidé s traumaty mohou vykazovat nežádoucí chování  včetně agrese, sebezničujícího chování nebo závislostí. Trauma může také způsobit narušení sebepojetí a sebeúcty. Lidé mohou mít pocit viny, hanby nebo nedostatečnosti. Ti, kteří zažili trauma, mají vyšší riziko, že se u nich vyvine psychická porucha, jako je posttraumatická stresová porucha, disociativní poruchy nebo poruchy příjmu potravy. Trauma může být spojeno s vyšším rizikem pro pokusy o sebevraždu a obecně s horším duševním zdravím v dospělosti.

Jak se trauma léčí

Léčba prožitého traumatu bývá komplexní a závisí na povaze a závažnosti traumatické události, stejně jako na individuálních potřebách a reakcích postiženého. Proto se volí vhodná forma psychoterapie, jako například kognitivně-behaviorální či psychodynamická.

V některých případech mohou být ke zmírnění příznaků spojených s traumatem, jako jsou deprese, úzkost nebo nespavost, předepsány léky. Antidepresiva nebo anxiolytika mohou být předepsána jako součást komplexní léčby.

Velmi dobrým pomocníkem je ale také zdravý životní styl, pravidelná fyzická aktivita, vyvážená strava a dostatek spánku. To vše napomáhá při zvládání stresu spojeného s traumatem. Někdo najde úlevu pomocí jógy, meditace, masáží nebo arteterapií. Důležitou součástí léčby traumatu je podpora z rodiny, přátel nebo podpůrných skupin. Získání emocionální opory a sdílení svých zkušeností s ostatními, kteří prošli podobným traumatem, může být velmi užitečné.