Stres patří k životu. V určitém ohledu může být i prospěšný. Ale pokud trvá příliš dlouho, má vážné dopady na naše fyzické a psychické zdraví.

Spouštěče dlouhodobého stresu mohou být různé. Nejčastěji jde však o nadměrné pracovní zatížení, náročné úkoly, nejistotu zaměstnání, špatné pracovní prostředí nebo konflikty na pracovišti. Dále jsou velkým stresorem dluhy a nedostatek finančních prostředků na základní potřeby či nejistota ohledně budoucího příjmu.

K duševní pohodě nepřispívají ani konflikty v rodině, problémy ve vztazích, péče o nemocné členy rodiny a rozvody. Dlouhodobý stres nás zasáhne, když jsme chronicky nemocní, máme bolesti, stěhujeme se, ztratíme blízkého člověka. Stresující ale jsou i pozitivní události jako například přechod do důchodu a narození dítěte.

Vliv dlouhodobého stresu na zdraví

Dnes je již známo, že stres a duševní nepohoda vedou k fyzickým nemocem. Při dlouhodobém stresu je zvýšené riziko hypertenze, infarktu myokardu a mrtvice. To vše se může dít kvůli chronicky zvýšené hladině stresových hormonů – adrenalinu a kortizolu.

Jakmile budete dlouhou dobu ve stresu, budete také více náchylní k infekcím a váš imunitní systém bude celkově oslabený. Trpět bude i trávicí systém. Nejčastěji se při stresu objevuje pálení žáhy, žaludeční vředy a syndrom dráždivého tračníku (IBS).  Nepříjemné k tomu všemu může být napětí svalů, bolesti hlavy, migrény a chronické bolesti zad.

Zvládání dlouhodobého stresu

Stres, ať už krátkodobý či dlouhodobý, bychom se měli naučit zvládat v každém případě. K tomu mohou pomoci relaxační techniky, ale také cvičení, jóga či pobyt venku s přiměřenou fyzickou aktivitou.

Důležitá je vyvážená strava bohatá na vitamíny a minerály, která může podpořit tělo v boji proti stresovým situacím. Dále sociální vazby a udržování dobrých vztahů s rodinou a přáteli, hledání podpory v komunitě nebo v podpůrných skupinách.

Jistou pomocí může být i pomoc od profesionálů – psychoterapie, kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a v některých případech pomůže i medikace.  

Efektivní řízení času a stanovení realistických cílů a priorit mohou snížit pracovní tlak a stres. Zapojení do aktivit, které člověka baví a relaxují, může pomoci odklonit mysl od stresových faktorů.