Autoimunitní onemocnění je jednoduše řečeno poruchou, kdy tělo začne napadat vlastní buňky a tkáně jako cizí. Tento proces může způsobit různá onemocnění.

To, že se tělo k sobě samému začne chovat nepřátelsky, může ovlivnit různé části těla a orgány, což má za následek zdravotní problémy. Mezi nejčastější autoimunitní onemocnění patří:

Revmatoidní artritida – autoimunitní onemocnění, které postihuje klouby. Typickými příznaky jsou bolest, otoky a omezená pohyblivost kloubů. Pokud není řádně léčena, může vést k poškození kloubů a invaliditě.

Systémový lupus erythematodes (SLE) – jde oautoimunitní onemocnění, které může postihovat různé orgány, včetně kůže, kloubů, ledvin, srdce a mozku. Příznaky lupusu mohou zahrnovat únavu, kloubní bolesti, vyrážky na kůži, záněty ledvin nebo srdeční potíže.

Celiakie – onemocnění vyvolané konzumací lepku obsaženého v obilovinách jako pšenice, ječmeni a žitě. Tyto obiloviny způsobují u lidí s celiakií poškození střevní sliznice, což vede k problémům s trávením, nevolnosti, průjmům nebo poruchám vstřebávání živin.

Diabetes typu 1 – autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém útočí na buňky produkující inzulin v pankreatu. To vede k nedostatku inzulinu, který je nezbytný pro regulaci hladiny cukru v krvi.

Crohnova choroba a ulcerózní kolitida – onemocnění patřící doskupiny zánětlivých onemocnění střev. Jsou způsobeny nadměrnou imunitní reakcí v trávicím systému, což vede k zánětům střevní stěny, bolestem břicha, průjmům a dalším trávicím obtížím.

Skleróza multiplex – autoimunitní nemoc postihující centrální nervový systém. Vlastní imunitní systém napadá ochrannou izolaci nervových vláken (myelin), což vede k poruchám nervového přenosu. Projevuje se poruchami pohybu, únavou, problémy s pamětí a mentálními funkcemi.

Duševní zdraví a sociální dopady onemocnění

Autoimunitní onemocnění mají mimo samotných fyzických zdravotních potíží značný vliv na kvalitu života. Ovlivňují různě jeho aspekty včetně duševního zdraví hlavně tím, že postižení trpí bolestí, únavou, záněty a dalšími fyzickými symptomy. Příznaky těchto nemocí můžou omezovat schopnost vykonávat každodenní aktivity a vést aktivní životní styl.

Život s autoimunitním onemocněním může způsobit stres a úzkost. Nejistota ohledně prognózy, stálé bolesti nebo obavy o budoucnost mohou mít negativní dopad na duševní zdraví. Častým společníkem autoimunitních onemocnění jsou také deprese. Lidé se také mohou cítit izolovaní kvůli potřebě odpočinku nebo léčbě, což může vést ke ztrátě sociálních vazeb nebo pocitu osamělosti.

Zlepšení kvality života pro lidi s autoimunitními onemocněními je o komplexním přístupu. Důležitá je proto vhodná léčba, která zajistí snížení symptomatických obtíží, stresu a úzkosti a v návaznosti je neméně důležitá také podpora duševního zdraví  –  třeba zapojení do komunity lidí s podobnými zkušenostmi.