V České republice existují různé druhy průkazů a označení, které pomáhají osobám se zdravotním postižením nebo znevýhodněním lépe se začlenit do společnosti a najít uplatnění na pracovním trhu. Dvě hlavní kategorie, které bývají často zaměňovány, jsou OZZ a OZP. Přestože se tyto průkazy a statusy v mnoha ohledech překrývají, existují mezi nimi zásadní rozdíly. Podívejme se na to, co každý status znamená, jaké výhody přináší a komu je určen.

Bolest žaludku před těžkou zkouškou, tachykardii v napjaté chvíli nebo třeštící hlavu z přepracování jsme všichni asi někdy zažili. Napadlo nás však, že se jedná o jevy způsobené naším duševním stavem? Vliv psychiky na tělo je zcela přirozený.

Nemoc na fyzické úrovni ovlivňuje naši psychiku. Ale platí to i naopak – když je nemocná či oslabená duše, začne churavět tělo. Pojďme se ale podívat na to, jak je to s naší psychickou stránkou v případě, že nás zasáhne některá z nemocí pohybového ústrojí.

Mezi nemoci pohybového ústrojí patří i svalová dystrofie, která se projevuje progresivním oslabením a ztrátou svalové hmoty. Příčinou svalové dystrofie jsou mutace v genech, které jsou zodpovědné za normální funkci svalových proteinů.

Péče o milovanou osobu trpící Alzheimerovou chorobou je jedna z nejtěžších výzev, skýtá ale také mnohá překvapení a laskavé momenty. Alzheimerova choroba je zrádná. Postupně a nenápadně krade vzpomínky, myšlenky a schopnosti, které jsme vždy považovali za samozřejmé. Každý den je výzvou: je plným drobných vítězství a nevyhnutelných proher. Po diagnóze Alzheimerovy choroby vyvstává otázka, jakým způsobem poskytnout domácí péči nemocnému. Níže nabízíme pár tipů, jak si péči o nemocného ulehčit.

Druhá část rozhovoru s psychiatričkou Terezou Uhrovou se věnuje psychotickým projevům u pacientů s Parkinsonovou nemocí. Jak se odlišuje u mladších a starších pacientů? Kdy ještě není nutné nasadit antipsychotika a kdy se jim naopak pacienti nevyhnou?

Většinou se zaměřujeme na fyzické příznaky jako horečka, únava, bolesti svalů a kašel, ale viróza může mít také vliv na náš psychický stav. Proč k tomu dochází a co můžeme udělat pro to, abychom se po psychické stránce cítili co nejlépe?

Zimní splín, známý také jako sezónní afektivní porucha (SAD – Seasonal Affective Disorder), je běžný jev, kdy lidé pociťují pokles nálady, únavu, smutek a sníženou motivaci během podzimních a zimních měsíců. To je způsobeno zejména kratšími dny, menším množstvím slunečního světla a změnou biologických rytmů.

Zima může být náročná, co se týče naší nálady. Kratší dny, méně slunce a chladné počasí mohou ovlivnit naši psychiku. Přesto se i v chladném počasí můžeme cítit dobře. Stačí najít pro sebe vhodnou aktivitu, která nám vtom pomůže.

Osteoartrózou trpí nejčastěji starší lidé. V predispozici může hrát roli genetika, ale také zvýšená tělesná hmotnost, která zatěžuje klouby, a to zejména kolena. Za jejím vznikem mohou stát minulá poranění kloubů. Osteoartróza může postihnout například i sportovce při nadměrném zatěžování kloubů.